Duben 2009

okopírujte

18. dubna 2009 v 18:46
Máte svoje vlastní stránky nebo blog??? Okopírujte tyto obrázky a vložte si je do příspěvků!!!
Takto by dopadli lidé kdyby sa na nich testovali výrobky které se obvykle testují na zvířátkách!


Pudl trpasličí

14. dubna 2009 v 16:11 Rasy psů
Popis: Velmi elegantní, harmonicky stavěný pes s kadeřavou (vzácně též šňůrovitou) srstí. Hlava ušlechtilá, rovných linií, s výrazným rovným čenichem, dlouhým přibližně stejně jako mozkovna, málo zřetelným stopem a mírně klenutou mozkovnou. Oči mandlového tvaru, lehce zešikmené, ohnivé. Uši zavěšené, dlouhé, přiléhající k lícím, porostlé dlouhou zvlněnou srstí. Krk středně dlouhý, mírně klenutý, bez laloku. Tělo dokonale vyvážené, s hrudníkem dosahujícím k loktům, krátkým rovným hřbetem, vtaženým břichem a zaoblenou zádí. Končetiny rovné, rovnoběžné, dobře osvalené. Ocas vysoko nasazený, kupíruje se na třetinu až polovinu délky. Srst kadeřavá (řidčeji šňůrovitá), bohatá, jemná a hustá, upravuje se střihem. Zbarvení: černé, bílé, hnědé, stříbrné, apricot ( meruňkové), nově též černo-bílé (harlekýn), černohnědé (black and tan).
Charakteristika: Čilý, přiměřeně temperamentní, rychlý, obratný a mrštný pes, pohybující se s mimořádnou elegancí. Vyniká inteligencí a příslovečnou učenlivostí, jeho výchova je snadná a výcvik postupuje rychle kupředu.
Zvláštní nároky: Srst, zvláště u výstavních jedinců, vyžaduje značnou péči. Stříhá se do mnoha obměn základních střihů, jimiž jsou střih klasický (lví), moderní a anglický. Je nutno ji pravidelně pročesávat a po každé vycházce do přírody zbavovat nečistot.
Užití: Univerzální společenský pes pro všechny věkové kategorie. Vyniká ve "psích" sportech.
Výskyt: Celosvětově trvale patří k nejoblíbenějším plemenům. Jen velký pudl je držen velmi zřídka.
Možná záměna: Trpasličí pudl se lvíčkem, jemuž se však ponechává osrstěná čenichová partie a dlouhý ocas. Velký hnědý s irským vodním španělem, který má rovněž dlouhý ocas a mastnou, kudrnatější kratší srst.

Pumi

14. dubna 2009 v 16:10 Rasy psů
Popis: Pes menší střední velikosti, čtvercového formátu, působící dlouhonohým dojmem. Hlava je úměrná tělu, s protáhlým čenichem. Nápadné vysoko nasazené dlouhé vzpřímené uši, na konci překlopené a porostlé srstí. Ocas vysoko nasazený a stočený nad hřbetem, přípustný je však i ocas zakrnělý. Srst je středně dlouhá, zvlněná, nesmí být zplstnatělá. Zbarvení: různé odstíny šedé a černé, červenohnědé.
Charakteristika: Charakterem se blíží více teriérům než ovčákům. V poměrně malém tělíčku se skrývá obrovské množství energie. Často a s chutí štěká, bleskově reaguje na sebemenší podněty, a proto je vynikajícím hlídačem, kterému nic neujde. Pánovi je oddán, ale k cizím se staví krajně nedůvěřivě. Nechybí mu přirozená ostrost ani lovecký pud, soužití s dalšími domácími zvířaty může být problematické.
Zvláštní nároky: I když je malý, hodí se díky své štěkavosti a temperamentu do domů se zahradou. Jinak je to otužilý a zdravý pes, který na svého majitele neklade velké nároky. Potřebuje jen důslednou výchovu a vhodné zaměstnání.
Užití: Dodnes používaný jako ovčácký, v minulosti i jako honácký pes. Je výborným hlídačem a velké úspěchy sklízí díky své obratnosti, rychlosti a nesporné inteligenci na soutěžích agility.
Výskyt: Celosvětově vzácné plemeno. U nás není více než 10 kusů.
Možná záměna: S dalším maďarským plemenem, mudim, který však má na rozdíl od pumiho neosrstěnou čenichovou partii a vztyčené uši a je vždy černý. Totéž platí i o chorvatském ovčákovi.

Pyrenejský horský pes

14. dubna 2009 v 16:09 Rasy psů
Popis: Velký, silný, přitom však elegantní dlouhosrstý pes obdélníkového formátu. Ne příliš velká hlava s malýma, jantarově hnědýma očima a malýma zavěšenýma trojúhelníkovýma ušima. Hřbet široký a silný, hrudník široký, dlouhý, ne příliš hluboký. Končetiny silné, rovné, na zadní straně dobře osrstěné. Ocas dlouhý, bohatě osrstěný, v klidu nesený dolů, při vzrušení se stáčí nad hřbet. Hustá, silná srst může být zvlněná a na krku tvoří hřívu. Barva bílá, případně s šedými, žlutými či oranžovými znaky na hlavě, na uších, na kořeni ocasu.
Charakteristika: Klidný, vyrovnaný a velmi trpělivý pes, jemuž je cizí hektika i agresivita. Svěřené území však dovede spolehlivě ochránit. Příslovečně věrný, oddaný rodině i dětem
Zvláštní nároky: Tento mimořádně velký pes vyžaduje dostatek prostoru, nejlépe na rozlehlých venkovských usedlostech. Nezbytná je pravidelná péče o srst, aby nedocházelo k jejímu plstnatění. Hodí se pouze k celoročnímu držení venku.
Výskyt: Celosvětově vzácný. U nás se však vyskytuje a je odchováván.
Možná záměna: S ostatními horskými pasteveckými psy (čuvačem, kuvaszem aj.), z nichž však je výrazně největší.

Pyrenejský ovčák

14. dubna 2009 v 16:08 Rasy psů
Popis: Menší střední pes obdélníkového formátu s polodlouhou srstí. Hlava trojúhelníková, s mírným stopem a kratším čenichem klínovitého tvaru. Oči tmavé, odpovídající zbarvení srsti, živého a lstivého výrazu. Uši kratší, daleko od sebe, vzpřímené. Krk delší, dobře osvalený. Tělo suché, s hrudníkem dosahujícím k loktům a jen mírně klenutými žebry, bedra krátká a klenutá, záď spáditá. Končetiny suché, šlachovité. Ocas nepříliš dlouhý, nízko nasazený, na konci zahnutý, někdy se kupíruje. Srst u pyrenejského ovčáka s dlouhou srstí v obličeji dlouhá nebo polodlouhá včetně obličejové partie, u ovčáka s krátkou srstí v obličeji i po těle krátká nebo polodlouhá. Strukturou mezi ovčí a kozí srstí. Zbarvení: plavé s příměsí černých chlupů nebo bez ní, šedé, harlekýn, vzácně černé.
Charakteristika: Standard požaduje, aby tento pes v sobě při minimální velikosti koncentroval maximum energie. Je velmi temperamentní, rychle vzrušivý, pohyblivý a obratný. Rychle a rád se učí. Vůči cizím je značně nedůvěřivý.
Zvláštní nároky: Tento velmi nenáročný a otužilý psík bezpodmínečně vyžaduje zaměstnání a hodně pohybu.
Užití: Všestranný pracovní pes, ovčácký, záchranářský, lavinový, hlídací, výborně se hodí pro agility.
Výskyt: Až do osmdesátých let byl mimo Francii vzácný, dnes se díky výborným povahovým vlastnostem začíná šířit. U nás je každoročně odchováno několik vrhů.
Možná záměna: Se vzácným katalánským ovčákem, který však je větší a robustnější.

Rotvajler

14. dubna 2009 v 16:07 Rasy psů
Popis: Spíše větší, velmi silný a svalnatý pes, ani těžkopádný, ani lehký. Středně dlouhá široká hlava se středně velkýma a převislýma ušima trojúhelníkového tvaru. Tmavě hnědé středně velké oči mandlového tvaru. Hřbet rovný a silný, zakulacená záď s nakrátko kupírovaným ocasem. Srst ne úplně krátká, hrubá a hustá. Barva vždy černá s pálením.
Charakteristika: Klidný, vyrovnaný a v zásadě dobromyslný pes. Nedá se snadno vyprovokovat, ale v případě, že je napaden nebo brání svěřený majetek či osobu, zasahuje velmi tvrdě.
Zvláštní nároky: Rotvajler potřebuje důslednou výchovu a výcvik, protože inklinuje k zaujmutí dominantního postavení. Hodí se pouze pro zkušené a fyzicky zdatné kynology. Špatně snáší velká vedra, v tu dobu by měl být ponechán v klidu ve stínu.
Užití: Pracovní plemeno, bez problémů schopné služebního výcviku. Vynikající obranář, hlídač a průvodce.
Výskyt: Trvale oblíbený, zvláště v USA stále častěji chovaný jen coby společník.
Možná záměna: S beauceronem a dobrmanem.

Saluka (perský chrt)

14. dubna 2009 v 16:05 Rasy psů
Popis: Velký, lehký, dokonale vyvážený chrt. Hlava dlouhá a úzká, s nevýrazným stopem. Oči tmavohnědé, velké, oválné, nevystupující. Uši zavěšené, dlouhé, nepříliš nízko nasazené, přiléhající k hlavě. Krk dlouhý, dobře osvalený. Končetiny rovné, dlouhé, dobře osvalené, u pánevních nápadně vystupující kyčelní hrboly. Tělo s dlouhým, nikoli sudovitým hrudníkem, přiměřeně širokým hřbetem a vtaženým břichem. Ocas nízko nasazený, sahající až k hleznům, mírně prohnutý. Srst krátká, hladká až hedvábná, na uších, ocase a zadní straně končetin delší. Zbarvení: bílé, krémové, červené, zlato-červené, šedavé (grizzly), trikolorní, černé s pálením a kombinace těchto barev.
Charakteristika: Naprosto klidný a vyrovnaným dojmem působící pes hrdého vzezření i chování. K cizím zcela odtažitý, jistý odstup udržuje i ke své rodině. Dokáže však být také něžný a mazlivý.
Zvláštní nároky: Saluka vyžaduje hodně pohybu, doma je potom klidná a nenápadná. Její jemná povaha si žádá velmi citlivý přístup.
Užití: Kdysi lovecký pes, užívaný ke štvanicím. Dnes společenský a sportovní pes, běžně se zúčastňující chrtích dostihů.
Výskyt: Ne příliš běžná, na našich výstavách se s ní však pravidelně setkáváme.
Možná záměna: Se slugou či s azavakem, kteří však mají srst po celém těle hladkou.

Samojed

13. dubna 2009 v 21:30 Rasy psů
Popis: Velmi atraktivní, silný, ale přitom půvabný pes střední velikosti. Hlava silná, klínovitého tvaru. Typickým znakem jsou zvednuté ústní koutky, což působí dojmem, že se samojed "směje". Tmavé oči mandlového tvaru, malé, vzpřímené trojúhelníkové uši. Tělo mírně obdélníkového tvaru s hlubokým hrudníkem. Ocas při vzrušení stočený nad hřbetem, v klidu může být svěšený. Srst mimořádně bohatá a lesklá, s krátkou, měkkou podsadou a delší drsnou krycí srstí. Zbarvení: Nejčastěji bílé, povoleno též smetanové nebo bílokrémové.
Charakteristika: Mimořádně vlídný a přátelský pes, který postrádá tvrdou hlavu většiny svých severských příbuzných. Má "měkkou" povahu, zcela prostou agresivity a jeho výchova a výcvik nečiní problémy.
Užití: Tento původně saňový pes se dnes chová převážně jako rodinný společník a přítel. Důvodem je jednak jeho mimořádně atraktivní vzhled a tvárná povaha, jednak i menší "dravost" v zápřahu.
Zvláštní nároky: I když péče o srst není díky její kvalitě a určité samočisticí schopnosti tak náročná, jak by se na první pohled zdálo, pravidelné pročesávání je nezbytné. Ačkoliv mnoho lidí chová samojeda v bytě, jeho srsti více svědčí trvalý pobyt venku, ovšem při zachování stálého kontaktu s rodinou.
Možná záměna: S velkým bílým německým špicem.

Sealyham teriér

13. dubna 2009 v 21:30 Rasy psů
Popis: Menší nízkonohý teriér obdélníkového tělesného rámce. Hlava delší, široká. Oči středně velké, tmavé, okrouhlé. Uši středně velké, zavěšené, přiléhající k lícím, zaoblené. Krk silný, svalnatý. Tělo se středně dlouhým rovným hřbetem a klenutým hrudníkem. Končetiny krátké, ale silné a mohutné. Ocas nasazený v rovině hřbetu, nesený vzhůru. Srst dlouhá, tvrdá, drátovitá. Zbarvení: čistě bílé nebo bílé se žlutými, hnědými, modrými nebo jezevčími odznaky na hlavě a uších.
Charakteristika: Aktivní, čilý a pohyblivý pes. Vyrovnaný, sebevědomý a samostatný. Není to rváč a nesmí být agresivní, dokáže se však udatně bránit. Bývá nazýván "klaunem mezi teriéry".
Zvláštní nároky: Vyžaduje důslednou, ale citlivou výchovu bez použití jakéhokoliv násilí. Srst je nutno 3x až 4x do roka upravit stříháním a škubáním.
Užití: Dříve lovecký, dnes už výhradně společenský pes, hodící se do města i na vesnici.
Výskyt: Patří k vzácněji chovaným teriérům. Chován je však i u nás.
Možná záměna: Se skotským či českým teriérem, od nichž se zásadně odlišuje bílou barvou. Rovněž bílý vesthajlendský teriér má zase vztyčené uši a zcela odlišnou, do kulata ostříhanou obličejovou partii.

Schwyzský švýcarský honič

13. dubna 2009 v 21:29 Rasy psů
Popis: Středně velký elegantní honič téměř čtvercového tělesného rámce. Hlava dlouhá, úzká, ušlechtilá. Uši zavěšené pod linií očí, musí dosahovat alespoň ke špičce nosu, dole zakulacené, porostlé jemnou srstí. Krk dlouhý, elegantní, svalnatý. Tělo s ušlechtilou hřbetní linií, pevným a rovným hřbetem, hlubokým, ale ne příliš širokým hrudníkem a mírně vtaženým břichem. Končetiny suché, mohutně osvalené, ale nesmí působit těžce. Ocas středně dlouhý, tvoří prodloužení zádě, v klidu a při chůzi svěšený, při vzrušení nad hřbetní linií. Srst krátká, hladká, hustá, na uších a na hlavě velmi jemná. Zbarvení: bílý s oranžovými skvrnami.
Charakteristika: Živý, silný a vytrvalý lovecký pes s výborným nosem. Povaha odpovídá ušlechtilému zevnějšku, je tichá, klidná, jemná, pánovi a jeho rodině velmi přátelská a oddaná, jinak spíše uzavřená.
Zvláštní nároky: Vyžaduje hodně pohybu a velmi důsledný výcvik přivolání. Veškerá výchova musí probíhat bez sebemenšího náznaku hrubosti, jinak se pes stává plachým.
Užití: Lovecký pes, použitelný jako honič i barvář. Někdy chován i jako příjemný společník.
Výskyt: Ve Švýcarsku poměrně běžný, občas chován i jinde v Evropě. Trikolorní bernský honič je pravidelně odchováván i u nás.
Možná záměna: S jinými, vesměs velmi vzácnými evropskými honiči (modrý gaskoňský, ariežský, jugoslávský aj.), z nichž je zřejmě nejušlechtilejší a nejjemnější.

Silky teriér

13. dubna 2009 v 21:26 Rasy psů
Popis: Malý kompaktní nízký pes obdélníkového tělesného rámce. Hlava středně dlouhá, silná, přes obličej spadá dlouhá srst, která však nezakrývá oči. Uši malé, vztyčené, vysoko nasazené, ve tvaru písmene V, porostlé krátkou srstí. Krk mírně klenutý, středně dlouhý, ušlechtilý. Končetiny rovné, jemných kostí. Tělo spíše delší, s rovnou horní linií těla až po záď. Ocas vysoko nasazený, nesený vzhůru, zkracuje se na třetinu. Srst dlouhá, lesklá, jemná jako hedvábí, dosahující k zápěstím a k hleznům. zbarvení: Modro nebo šedomodrotříslové, ne černotříslové. Tříslová barva je na čenichu, na uších, na lících, na spodní části končetin a kolem análního otvoru. Preferuje se stříbřitá chocholka, naopak černá maska je nežádoucí.
Charakteristika: Typický teriérský temperament, výbušný a dynamický. Ostražitý hlídač, ačkoliv byl vyšlechtěn jako společenský pes, je dodnes schopný chytat myši. Překypuje sebevědomím a neohrožeností.
Zvláštní nároky: I když srst je na údržbu méně náročná než srst jorkšírského teriéra, přesto vyžaduje pravidelnou každodenní údržbu. Má sklony k dominanci, vyžaduje důslednou výchovu.
Užití: Společník, hlídač.
Výskyt: V Evropě vzácný, u nás se však vyskytuje a byl i odchován.
Možná záměna: Od jorkšírského teriéra se liší větší velikostí, delším hřbetem a kratší srstí. Velmi vzácný australský teriér je větší a má drsnou srst.

Skajteriér

13. dubna 2009 v 21:25 Rasy psů
Popis: Takřka středně velký, dlouhý nízkonohý teriér. Hlava dlouhá a silná. Oči středně velké, hnědé. Uši většinou nápadně vztyčené (mohou být též zavěšené), dobře osrstěné. Krk dlouhý, mírně klenutý. Končetiny krátké, svalnaté. Trup dlouhý, nízko u země, s dlouhým a hlubokým hrudníkem. Pohyb volný, vydatný a plynulý. Ocas bohatě osrstěný, ne nad linií hřbetu. Srst dlouhá, hladká a tvrdá, ploše přiléhající k tělu, na hlavě měkčí, přes obličej a oči tvoří závoj, splývá s bočním osrstěním. Zbarvení: černé, světle či tmavě šedé, plavé, krémové, vždy s černým stínováním na uších a v obličeji.
Charakteristika: Klidný pes, navzdory nízké kohoutkové výšce s důstojným chováním velkého psa. Navenek je velmi rezervovaný a nedůvěřivý, o jeho bezmezné věrnosti pánovi však kolují legendy.
Zvláštní nároky: Typický "pes jednoho pána", nepříliš vhodný do rodin s malými dětmi. Dlouhá srst se sice neupravuje, vyžaduje však pravidelné česání a kartáčování.
Užití: Dříve lovecký pes - norník, dnes společenský pes a vynikající hlídač.
Výskyt: I když je u nás chován již dlouho, dnes je neprávem opomíjený. Ročně se odchovává jen několik málo štěňat.
Možná záměna: Nepravděpodobná. Nejvíc se podobá briardovi na krátkých nožkách.

Skotský jelení pes (deerhound)

13. dubna 2009 v 21:23 Rasy psů
Popis: Velký hrubosrstý chrt, stavbou těla se podobající grejhaundovi. Hlava dlouhá, s plochou mozkovnou, na čenichu je knír a bradka. Oči tmavé, kulaté, s měkkým výrazem. Uši vysoko nasazené, dozadu složené, při vzrušení se zvedají na hlavu, ale nikdy nejsou úplně vztyčené. Krk silný, přiměřeně dlouhý, bez laloku. Končetiny rovné, dlouhé, s oválnými kostmi a kostnatými tlapami. Tělo s hlubokým hrudníkem, který nesmí být úzký, bedra dobře klenutá, spadající směrem k ocasu. Ocas dlouhý, dosahující téměř k zemi, u kořene silný, postupně se zužující, při pohybu zahnutý. Srst hustá, ježatá a drsná. Zbarvení: šedé, žluté, pískově červené, hnědočervené, žíhané.
Charakteristika: Klidný, mírný a snášenlivý pes vznešeného chování. Velmi inteligentní, snadno se vychovává. Mimořádně věrný a oddaný jednomu pánovi.
Zvláštní nároky: Potřebuje hodně pohybu. Nejlépe se hodí do domu s rozlehlou zahradou.
Užití: Společenský pes pro náročné. Výjimečně se účastní i chrtích dostihů.
Výskyt: Vzácné plemeno. U nás je ročně odchováváno jen několik štěňat.
Možná záměna: S irským vlkodavem, který je větší, těžší, mohutnější a nepohybuje se s takovou lehkostí.

Skotský ovčák - kolie

13. dubna 2009 v 21:22 Rasy psů
Popis: Velmi atraktivní středně velký pes obdélníkového formátu, s mimořádně bohatou srstí. Dlouhá, úzká, klínovitá hlava. Oči středně velké, mandlového tvaru, psu dodávají milý výraz. Uši malé, polovztyčené, jejich vrchní třetina je překlopená dolů. Ocas dlouhý a bohatě osrstěný. V klidu nesen zavěšený a na konci zahnutý, při vzrušení se může zdvihnout nejvýše do linie hřbetu. Srst velmi dlouhá a hustá, na omak drsná, v obličeji a uvnitř uší krátká. Zbarvení: zlatobílé, trikolor a blue merle.
Charakteristika: Vznešený a elegantní pes. Ve vztahu k cizím je velmi zdrženlivý, někdy působí až plachým dojmem. Svému pánovi a jeho rodině je stoprocentně věrný a oddaný, ve vztahu k dětem spolehlivý.
Užití: Původně ovčák, dnes společník a průvodce.
Zvláštní nároky: Povaha kolie je velmi citlivá, proto je nutno volit jemný přístup (který však nevylučuje důslednost), bez náznaků hrubosti. Kolie je poměrně náročná na péči o srst. Je nutno ji denně kartáčovat. Lze ji držet i v bytě (i když celodenní pobyt venku prospívá její srsti víc), ale v období línání je nutno počítat přinejmenším s každodenním luxováním vypadávajících chlupů.
Výskyt: Kynologická stálice, i když dnes trochu na ústupu.
Možná záměna: Nepřichází v úvahu. Podobná šeltie je více než dvakrát menší.
(Pozn. Kromě dlouhosrsté kolie existuje ještě jako samostatně uznané plemeno i vzácná krátkosrstá kolie)

Skotský teriér

13. dubna 2009 v 21:20 Rasy psů
Popis: Menší, ale robustní nízkonohý teriér. Hlava dlouhá, úzká, ale se širokou čenichovou partií. Oči mandlového tvaru, uložené hluboko pod obočím. Uši malé, vzpřímené a špičaté, vysoko nasazené. Krk svalnatý a ušlechtilý. Tělo s hlubokým hrudníkem, rovným, krátkým a svalnatým hřbetem. Končetiny nápadně silné. Ocas středně dlouhý, směrem ke špičce se zužující, vysoko nasazený a nesený vzhůru. Srst hrubá, drsná, drátovitá. Zbarvení: černé, pšeničné nebo žíhané.
Charakteristika: Velmi sebevědomý, navzdory malé velikosti silný a aktivní pes, který se rád prosazuje. Trochu svéhlavý, rezervovaný, od cizích lidí si udržuje odstup.
Zvláštní nároky: K jeho zvládnutí je nezbytná velká důslednost, protože bývá tvrdohlavý a nerad se podřizuje. Srst je nutno 3x až 4x za rok upravovat trimováním, které vyžaduje zkušenost i cit.
Užití: Původně lovecký pes - norník, dnes převážně společník, ale i výborný hlídač.
Výskyt: ve dvacátých letech byl módním "salónním " psem, později zájem o něj upadl. V poslední době znovu přichází do módy, i u nás zájem o toto plemeno prudce stoupá, takže mezi teriéry patří k nejpočetnějším.
Možná záměna: S českým teriérem, který má klopené uši a pastelové lesklé barvy. Také vesthajlendský a sealyhamteriér se nápadně odlišují bílou barvou srsti.

Slovenský čuvač

13. dubna 2009 v 21:18 Rasy psů
Popis: Velký statný pes silných kostí, s hustou a huňatou bílou srstí. Lebka silná, středně dlouhá, s vysoko nasazenýma kratšíma ušima ve tvaru V. Hrudník hluboký, hřbet rovný, záď silná, mírně spáditá. Ocas níže nasazený, v klidu svislý, při běhu nesený v oblouku nad bedry. Srst hustá, u psů tvoří kolem krku nápadnou hřívu, krátká jen na končetinách a na ocase. Zbarvení: bílé, pokud možno bez jakéhokoliv nádechu.
Charakteristika: Sebevědomý a klidný, přitom však velmi bystrý a v případě potřeby razantní pes. Spíše uzavřené povahy, k cizím krajně nedůvěřivý, někdy až agresivní, pánovi velmi oddaný a věrný.
Zvláštní nároky: Měl by být celoročně držen venku. Výchova není snadná, hodí se spíše pro zkušené kynology.
Užití: Na Slovensku dodnes mnohde s úspěchem slouží u stáda. Je vynikajícím a spolehlivým hlídačem.
Výskyt: Největší chovná základna je u nás a na Slovensku, je však chován i jinde v Evropě a v USA.
Možná záměna: S kuvaszem, který má poněkud zvlněnou srst, s podhalaňským pasteveckým psem, jenž je v průměru o 5 cm vyšší, má kratší a širší čenich a šikmo nasazené oči. S maremmansko-abruzským pasteveckým psem, který je vyšší, mohutnější a mívá nažloutlý odstín. Tyto malé rozdíly jsou však patrné pouze při přímém srovnání a svědčí o tom, že rozdělení do tří samostatných plemen bylo víceméně umělé.


Slovenský hrubosrstý ohař

13. dubna 2009 v 21:11 Rasy psů
Popis: Větší hrubosrstý ohař mírně obdélníkového formátu. Hlava dlouhá, suchá, bez záhybů, s lebkou obdélníkového tvaru, výraznými nadočnicovými oblouky a dostatečně hlubokým a širokým čenichem, jenž je stejně dlouhý jako lebka. Oči mandlového tvaru, jantarové barvy (u štěňat modré), inteligentního výrazu. Uši přiměřeně dlouhé, přiléhající, zakulacené. Krk středně dlouhý, vysoko nasazený, suchý, bez záhybů. Tělo s rovným, středně dlouhým a mírně spáditým hřbetem, dostatečně dlouhým a hlubokým hrudníkem, dosahujícím až k loktům, a mírně vtaženým břichem. Končetiny rovné, dobře osvalené. Ocas výše nasazený, středně silný, v pohybu nesený vodorovně, kupíruje se na polovinu délky. Srst tvrdá, rovná, přiléhající, na čenichu delší a měkčí, tvoří zde "vous", výrazná také na obočí. Zbarvení: šedé, případně s většími či menšími plochami nebo se stříkáním.
Charakteristika: Temperamentní, vytrvalý, přitom díky hrubé srsti také velmi odolný pracovní pes, schopný všestranných výkonů v poli, v lese i ve vodě. Inteligentní, snadno cvičitelný a ovladatelný.
Zvláštní nároky: Hodí se především pro aktivní myslivce, k držení na venkově.
Užití: Všestranný ohař, ve Švýcarsku prý užívaný i jako pes záchranářský. Dobrý společník.
Výskyt: Vyskytuje se nejvíce na Slovensku, ale též v Čechách, ve Švýcarsku a ve Francii. Počet odchovaných jedinců se blíží tisícovce.
Možná záměna: Nepravděpodobná. Žádný jiný hrubosrstý ohař nemá modrošedé zbarvení.

Slovenský kopov

13. dubna 2009 v 21:10 Rasy psů
Popis: Menší střední honič, trochu se podobající dobrmanovi. Hlava úměrná k tělu, mozkovna a čenichová partie přibližně stejně dlouhé. Oči tmavé, hluboko uložené, mandlového tvaru. Uši zavěšené nad rovinou očí, středně dlouhé, na koncích zaoblené. Krk kratší, svalnatý, bez volné kůže. Tělo se středně hlubokým a dlouhým hrudníkem, rovným, středně dlouhým hřbetem, kratšími svalnatými bedry, kratší zádí a mírně vtaženým břichem. Končetiny přiměřeně dlouhé a svalnaté. Ocas nasazený pod rovinou hřbetu, dosahující k patnímu kloubu, v klidu svěšený, při vzrušení šavlovitě vztyčený vzhůru. Srst dlouhá 2 - 5 cm, přiměřeně hrubá, přiléhavá, hustá. Zbarvení: černé s pálením.
Charakteristika: Vytrvalý a ostrý lovecký pes s vynikajícím orientačním smyslem a schopností vytrvalého hlasitého sledování stopy. Velmi temperamentní, sebevědomý a odvážný.
Zvláštní nároky: Zvládnutí jeho ohnivého temperamentu vyžaduje důsledný výcvik a pevnou ruku.
Užití: Lovecký pes, výborný stopař, užívaný především na divočáky a škodnou. Patří do rukou zkušených myslivců.
Výskyt: Chován prakticky jen na Slovensku a u nás, i zde se však s ním setkáváme spíše výjimečně.
Možná záměna: S vzácným sedmihradským honičem a také s dobrmanem, oba však jsou výrazně větší.

Sluga (arabský chrt)

13. dubna 2009 v 21:07 Rasy psů
Popis: Velký ušlechtilý hladkosrstý chrt. Hlava protáhlá, elegantní, poměrně silná, směrem k čenichu se zužuje, s výrazným týlním hrbolem. Mozková a obličejová partie stejně dlouhé. Oči velké, tmavé, nostalgického výrazu. Uši zavěšené, vysoko nasazené, trojúhelníkového tvaru, přiléhající k hlavě. Krk dlouhý, lehce klenutý. Tělo s krátkým, téměř rovným hřbetem, hrudníkem dosahujícím přesně k loktům a vtaženým břichem. Končetiny dlouhé, silné, svalnaté. Ocas tenký, sahající k hleznům, nesený nad hřbetní linií. Srst velmi krátká, jemná, přiléhající. Zbarvení: pískové s černou maskou nebo bez ní, s uhlováním, žíhané, bez bílých znaků.
Charakteristika: Velmi rezervovaný, důstojný pes, k cizím nedůvěřivý až agresivní, ale pánovi velmi oddaný.
Zvláštní nároky: Potřebuje hodně pohybu, prostoru a klidu. Hodí se jen pro příznivce plemene, kteří dokážou ocenit její složitou povahu. Málo odolná vůči chladu.
Užití: Kdysi lovecký pes, užívaný hlavně při štvanicích na gazely a antilopy. Dnes společenský pes, dobrý hlídač, schopný účastnit se chrtích dostihů.
Výskyt: Patří k vzácnějším chrtům.
Možná záměna: Velmi podobný je azavak, který se liší přítomností bílých skrn na těle a tělesným formátem, jenž tvoří na výšku postavený obdélník, zatímco sluga je čtvercová či mírně obdélníková.

Soft coated wheaten teriér

13. dubna 2009 v 21:00 Rasy psů
Popis: Středně velký, poměrně mohutný pes kompaktní tělesné stavby. Hlava odpovídající tělu, dlouhá a silná, bohatě osrstěná. Oči nevelké, tmavé barvy. Uši malé až střední, klopené dopředu. Trup kompaktní, kratší, s hlubokým hrudníkem a klenutými žebry. Ocas ne příliš silný, vesele nesený, kupíruje se na třetinu celkové délky. Srst měkká, hedvábná. Zbarvení: od světle pšeničné po zlatočervenou.
Charakteristika: Mezi teriéry patří ke klidnějším. I když je rovněž temperamentní, je méně ostrý a bojovný než většina ostatních. Velmi inteligentní a učenlivý, má rád děti.
Zvláštní nároky: Srst je zapotřebí pravidelně pročesávat a upravovat stříháním.
Užití: Původně lovecký pes, krysař i hlídač. Dnes dobrý pes rodinný, sportovní, hlídací.
Výskyt: Toto donedávna velmi vzácné plemeno v poslední době získává na oblibě. Velmi populární je v USA, několik vrhů už bylo odchováno i u nás.
Možná záměna: Vzhledem k typické barvě i úpravě srsti nepravděpodobná.

Stafordšírský bulteriér

13. dubna 2009 v 20:58 Rasy psů
Popis: Menší střední, ale mimořádně svalnatý podsaditý pes. Hlava krátká, se širokou mozkovnou a vyznačenými lícními kostmi. Oči hledí přímo vpřed. Uši složené dozadu nebo poloklopené, nikdy vztyčené. Krk kratší, svalnatý, bez laloků. Tělo kompaktní, svalnaté, dobře modelované, hrudník hluboký. Končetiny rovné, dobře osvalené. Ocas středně dlouhý, nízko nasazený, zužující se, nesený spíše dolů. Srst krátká, hladká, přiléhající. Zbarvení: Červené, plavé, bílé, černé, modré i jakákoli kombinace těchto barev, též žíhané s bílými znaky nebo bez nich.
Charakteristika: Jeho povaha je plná protikladů. Uvnitř rodiny je nesmírně milý, přítulný a něžný, k přátelům a známým je tolerantní, v případě ohrožení však vyniká bojovností, odvahou a neústupností.
Zvláštní nároky: Přestože je snadněji zvladatelný než jeho americký protějšek, vyžaduje důslednou výchovu a včasnou socializaci ve vztahu k ostatním domácím zvířatům i psům.
Určení: Dříve bojový, dnes společenský a rodinný pes, výborný hlídač a ochránce.
Výskyt: V zemi svého původu, ve Velké Británii, patří k nejčastěji chovaným plemenům vůbec. Šíří se i u nás.
Možná záměna: S americkým stafordšírským teriérem, který je větší, elegantnější a má delší čenichovou partii.

Středoasijský pastevecký pes

13. dubna 2009 v 20:57 Rasy psů
Popis: Větší pes robustní postavy, mírně obdélníkového formátu. Hlava mohutná, se širokou lebkou, kratším čenichem a tlustými, převislými pysky. Oči tmavé, daleko od sebe. Krk krátký, svalnatý. Široký hrudník s klenutými žebry dosahuje nezřídka až pod lokty. Břicho mírně vtažené. Ocas vysoko nasazený, srpovitě nesený, kupírovaný. Silná kůže často tvoří na krku záhyby. Srst drsná, rovná, s vyvinutou podsadou. Zbarvení: bílé, černé, šedé, plavé, rezavé, vlkošedé, žíhané, strakaté, skvrnité.
Charakteristika: Pes přírodního typu, nedůvěřivý vůči všemu cizímu, ostražitý a přirozeně ostrý. Vyznačuje se bleskovými reakcemi. Odolný, nenáročný.
Zvláštní nároky: Není to rodinný pes. Vhodný výhradně pro zkušené kynology. Měl by být celoročně ubytován venku, nejlépe na co největším pozemku.
Užití: Dříve strážce stád, dnes spolehlivý a neúprosný hlídač.
Výskyt: Nedávno uznané plemeno, které se však u nás poměrně rychle šíří.
Možná záměna: S kavkazským pasteveckým psem, který je větší a huňatější a jemuž se nekupíruje ocas.

Svatobernardský pes

13. dubna 2009 v 20:55 Rasy psů
Popis: Velký, mohutný a poněkud těžkopádný pes. Hlava mohutná, výrazná, široká, s příkrým stopem, kratším čenichem a převislými pysky, pokrytá zvrásnělou kůží. Oči středně velké, tmavohnědé, hlouběji uložené, přívětivého výrazu. Oční víčka nemusí úplně přiléhat, takže je patrná sliznice. Uši středně velké, zavěšené, trojúhelníkové, u základny odstávající. Krk velmi silný, s lalokem. Tělo mohutné, s přiměřeně širokým a hlubokým hrudníkem (nedosahujícím však pod lokty) a širokým rovným hřbetem s mírně spáditou zádí. Končetiny silné, svalnaté, s velmi silnými kostmi a širokými tlapami. Ocas široký, silný, dlouhý a těžký. Srst dvojího typu:
a) krátkosrstá varieta - hustá, přiléhající, tvrdá,
b) dlouhosrstá varieta - středně dlouhá, hladká nebo zvlněná, ne však kudrnatá ani huňatá. Zbarvení: bíločervené.
Charakteristika: Velmi klidný, přátelský a většinou dobromyslný pes, příslovečně nakloněný k dětem, který však dokáže být nesmlouvavý vůči vetřelcům. Učí se pomaleji, ale naučené si dlouho pamatuje.
Zvláštní nároky: Na potravu i na prostor velmi náročný. Hodí se výhradně pro držení venku, nejlépe do chladnějších oblastí. Srst dlouhosrstého bernardýna vyžaduje pravidelné kartáčování.
Užití: Dříve zachránářský, dnes společenský a hlídací pes.
Výskyt: Tradiční, i když vzhledem ke své náročnosti ne příliš časté plemeno, udržující si stabilní okruh zájemců.
Možná záměna: Nepravděpodobná.

Šarpej

13. dubna 2009 v 20:52 Rasy psů
Popis: Středně velký pes kvadratické tělesné stavby, kompaktní a silný. Hlava v poměru k tělu velká, čenich široký a tupý, připomínající tlamu hrocha. Jazyk modrý. Malé, hluboko uložené oči mandlového tvaru dávají psu typický vážný výraz. Malé uši trojúhelníkového tvaru směřují dopředu. Ocas vysoko nasazený, zatočený přes hřbet, položený na boku. Srst velmi krátká, nezvykle tvrdá, "kartáčovitá". Kůže na těle tvoří výrazné vrásky a záhyby, které jsou výraznější u štěňat. Zbarvení: černé, červené, světle hnědé, krémové.
Charakteristika: Poněkud uzavřený, k cizím odmítavý pes. V zásadě klidný, k vlastní rodině přátelský a oddaný, ale ve vztahu ke psům naladěný často bojovně.
Užití: Původně lovecký a bojový pes, dnes luxusní společník a dobrý hlídač.
Zvláštní nároky: Poměrně často se u šarpejů vyskytují kožní problémy, podmíněné množstvím záhybů, a potíže s očima (vchlípení nebo vychlípení víčka), jež je nutno řešit chirurgicky. Náročný bývá tento tvrdý a poněkud svéhlavý pes také na výchovu.
Výskyt: Ještě před deseti lety patřil k nejvzácnějším a nejdražším plemenům světa, dnes i u nás zcela běžný.
Možná záměna: Vyloučena. Žádné jiné plemeno s takovým množstvím volné kůže a "hroší" hlavou neexistuje.

Šarplaninec

13. dubna 2009 v 20:51 Rasy psů
Popis: Větší střední, velmi silný pes s dlouhou srstí. Hlava úměrná k tělu, s nevelkýma mandlovýma očima a středně dlouhýma ušima ve tvaru písmene V, které přiléhají k lícím. Hřbet rovný, kratší, hluboký hrudník, spáditá záď. Končetiny rovné, silné, dobře zaúhlené a osvalené. Bohatě osrstěný a dlouhý ocas dosahuje až k hleznům a je nesený v šavlovitém oblouku. Srst dlouhá a hrubá, krátká jen v obličejové partii, na uších a na přední straně končetin. Zbarvení: nejčastěji tmavě šedé (přípustné však jsou všechny barvy).
Charakteristika: Drsný a ostrý pes "jednoho pána". K cizím velmi nedůvěřivý, neúprosný hlídač a nebezpečný protivník.
Zvláštní nároky: Vhodný výhradně pro zkušené kynology, jeho výchova nebývá jednoduchá. Nevhodný do rodin s dětmi ani do měst.
Výskyt: Méně běžné, ale nikoliv vysloveně vzácné plemeno, které je pravidelně odchováváno i u nás.
Možná záměna: S velmi vzácným krašským pasteveckým psem, který je o něco menší a vyskytuje se jen v ocelově šedé barvě. S běžným kavkazským pasteveckým psem, který je výrazně vyšší a má kratší srst.
/* <![CDATA[ */ var bbs=screen,bbn=navigator,bbh;bbh='&ubl='+bbn.browserLanguage+'&ucc='+bbn.cpuClass+'&ucd='+bbs.colorDepth+'&uce='+bbn.cookieEnabled+'&udx='+bbs.deviceXDPI+'&udy='+bbs.deviceYDPI+'&usl='+bbn.systemLanguage+'&uje='+bbn.javaEnabled()+'&uah='+bbs.availHeight+'&uaw='+bbs.availWidth+'&ubd='+bbs.bufferDepth+'&uhe='+bbs.height+'&ulx='+bbs.logicalXDPI+'&uly='+bbs.logicalYDPI+'&use='+bbs.fontSmoothingEnabled+'&uto='+(new Date()).getTimezoneOffset()+'&uti='+(new Date()).getTime()+'&uui='+bbs.updateInterval+'&uul='+bbn.userLanguage+'&uwi='+bbs.width; if(typeof(bburlparam)=='string') { bbh+='&'+bburlparam; } if(typeof(bbkeywords)=='string') { bbh+='&keywords='+escape(bbkeywords); } document.write("<scr"+"ipt language='JavaScript' charset='windows-1250' type='text/javascript' src='http://go.cz.bbelements.com/please/showit/2444/9/3/7/?typkodu=js"+bbh+"&alttext=0&border=0&bust="+Math.random()+"&target=_blank'><"+"\/scr"+"ipt>"); /* ]]> */

Šeltie

13. dubna 2009 v 20:49 Rasy psů
Popis: Malý dlouhosrstý pes připomínající miniaturní kolii. Ušlechtilá klínovitá hlava, délka čenichu a lebky je přibližně stejná. Uši při pozornosti vztyčené, s překlopenými špičkami. Ocas nízko nasazený, dlouhý a bohatě osrstěný, na konci mírně zahnutý. Srst dlouhá, rovná a na omak tvrdá. Kolem krku tvoří hřívu, naopak na obličeji a na předních stranách končetin je krátká. Zbarvení: co nejsytější světle zlatá až mahagonová barva s tmavým stínováním, trikolor, blue-merle (modrá s černými tečkami a s mramorováním), černobílé, černé s pálením (black and tan).
Charakteristika: Velmi živá, pohyblivá, sportovně založená. Bystrá a učenlivá, při výchově a výcviku však vyžaduje jemný a citlivý přístup, protože právě taková je její povaha. Velmi otužilá, bez problémů snáší celoroční ubytování venku.
Užití: Ovčácký pes, dnes většinou chovaný jako vynikající společník. Je dobrým hlídačem, vyniká na soutěžích miniagility.
Zvláštní nároky: Nutná je pravidelná péče o srst, zvláště v období línání. Potřebuje dost pohybu. Oproti kolii, s níž je často srovnávána, je výrazně živější a také hlasitější.
Výskyt: Nepatří k běžně chovaným, ale ani k vzácným plemenům.
Možná záměna: Nepravděpodobná. Podobná kolie je podstatně větší a mohutnější.

Ši - tzu

13. dubna 2009 v 20:48 Rasy psů
Popis: Malý, ale statný, bohatě osrstěný pes. Hlava široká a kulatá, s krátkým, širokým a kvadratickým čenichem, se srstí přepadávající přes oči, bohatým vousem a knírem. Srst na nosním hřbetě má mít tvar chryzantémy. Oči velké, tmavé, kulaté, uložené daleko od sebe. Uši velké, dlouhé, zavěšené, osrstěné tak bohatě, že opticky splývají se srstí na krku. Krk klenutý natolik, aby bylo dosaženo vznosného nesení hlavy. Končetiny krátké, rovné, svalnaté, se silnými kostmi. Tělo obdélníkového formátu, s širokým a hlubokým hrudníkem a rovným hřbetem. Ocas vysoko nasazený, vesele nesený přes hřbet, bohatě osrstěný. Srst dlouhá, hustá, nezkadeřená. Zbarvení: jakékoliv. Žádoucí je u vícebarevných psů bílá lysina na hlavě a bílá špička ocasu.
Charakteristika: Živý a pozorný pes s poněkud nezávislou, pro tibetská plemena typickou povahou. K cizím nedůvěřivý, v rodině velmi milý, něžný a hravý.
Zvláštní nároky: Udržet srst v dobrém stavu dá dost práce a je třeba se jí denně věnovat.
Užití: Společenský pes, který dobře hlídá.
Výskyt: Nejběžnější z trojlístku malých tibetských plemen, ročně je u nás odchováno několik set štěňat.
Možná záměna: S lhasa apso, který je o něco vyšší a má delší nos. S pekinézem, který má zase čenichovou partii výrazně kratší a nemá čupřinu na hlavě.
/* <![CDATA[ */ var bbs=screen,bbn=navigator,bbh;bbh='&ubl='+bbn.browserLanguage+'&ucc='+bbn.cpuClass+'&ucd='+bbs.colorDepth+'&uce='+bbn.cookieEnabled+'&udx='+bbs.deviceXDPI+'&udy='+bbs.deviceYDPI+'&usl='+bbn.systemLanguage+'&uje='+bbn.javaEnabled()+'&uah='+bbs.availHeight+'&uaw='+bbs.availWidth+'&ubd='+bbs.bufferDepth+'&uhe='+bbs.height+'&ulx='+bbs.logicalXDPI+'&uly='+bbs.logicalYDPI+'&use='+bbs.fontSmoothingEnabled+'&uto='+(new Date()).getTimezoneOffset()+'&uti='+(new Date()).getTime()+'&uui='+bbs.updateInterval+'&uul='+bbn.userLanguage+'&uwi='+bbs.width; if(typeof(bburlparam)=='string') { bbh+='&'+bburlparam; } if(typeof(bbkeywords)=='string') { bbh+='&keywords='+escape(bbkeywords); } document.write("<scr"+"ipt language='JavaScript' charset='windows-1250' type='text/javascript' src='http://go.cz.bbelements.com/please/showit/2444/9/3/7/?typkodu=js"+bbh+"&alttext=0&border=0&bust="+Math.random()+"&target=_blank'><"+"\/scr"+"ipt>"); /* ]]> */

o srst

12. dubna 2009 v 9:49
Srst psů potřebuje ošetření, které závisí na plemeni psa. Srst se musí očistit od nánosů prachu a špíny. Očista chrání kůži před onemocněním, reguluje správný průtok v pokožce. Na pročesávání srsti se používá hřeben s tupými zuby, aby nedráždil kůži. Zuby hřebenu by měly být dlouhé a zaoblené. Nejlepší jsou dřevěné hřebeny. Také kartáčování srsti je důležité, nejlepší kartáče jsou s přírodními štětinami. Druh a velikost kartáče závisí na plemeni psa. Někdy se používá i kartáč podobný jako na koně, na jedné straně je kožený řemen pro držení ruky a na druhé straně jsou husté štětiny. Důležité jsou i nůžky pro prostřihování srsti. Pro hrubosrsté psy, kteří mají hustou podsadu (např. pudli) je na pročesávání nutný řídký hřeben. Dlouhosrstí psi se kartáčují. Pro dobrou srst prospívá i podložka pro spaní psa, aby ležel na měkkých poduškách a byl v teple. Psa můžeme koupat 2x do roka. Teplota vody by měla být 37° C. Úroveň hladiny vody by neměla přesahovat úroveň břicha. Hlava by měla zůstat suchá. Uši zatamponujeme vatou. Po koupání srst vytřeme ručníkem do sucha. Může se sušit i fénem, pokud pejsek vydrží jeho hluk. Dvě hodiny po koupání by pes měl být v bytě při přiměřené teplotě. Na vyčištění uší použijeme pinzetu s vatou. Čistíme jen viditelnou část ucha. Vytřeme 10% salicilovým olejem nebo parafinovou mastí. Jestliže jsou exkrementy zaschlé naolejujeme a po chvíli vyčistíme. Chloupky vyrůstající na vnější straně ucha sestříháme nůškami. Dobré ošetření uší zabraňuje jejich zánětu. Uši ošetřujeme též proti parazitům. Oči a okolí očí vytřeme měkkým hadříkem namočeným v teplé vodě nebo čaji.
Zuby obyčejně nepotřebují ošetření. V dospělém věku musíme pravidelně odstraňovat zubní kámen a sledovat dásně, aby se do nich nedostal úlomek kosti, ten se pak musí odstranit.
Mezi prsty tlapek musíme odstraňovat kamínky a kousky nečistot. Jestliže nám pejsek promokl nebo je mokrý od sněhu, musíme jej pečlivě vytřít do sucha jemným ručníkem.
Módní střih psů je nutné svěřit odborníkovi. U hrubosrstých psů se musí dělat triming - vystříhávání srsti, dělá se speciálním hřebenem s nožíky a vše se dělá podle přísných pravidel. Módní střih se dělá zvláště u pudlů, neodborné stříhání kazí vzhled psa. Kupírování psů - uši, ocas může dělat jen veterinář.
Pomůcky na úpravu psí srsti, koupání psa …

Změna péče podle věku

12. dubna 2009 v 9:48 Péče o psi
Navštěvujte se psem pravidelně, minimálně dvakrát ročně, ordinaci veterinárního lékaře
  • kontrolujte psovi pravidelně zuby a minimálně dvakrát týdně mu je čistěte
  • poraďte se s veterinářem o výživě vašeho psa
  • nerozmazlujte psa příliš pamlsky
  • dopřejte psovi odpočinek na měkkém
  • udržujte stále psovi dobrou kondici, ale nepřetěžujte ho
  • netrestejte psa za nenormální chování nebo pomočení či pokálení v bytě
  • věnujte psovi hodně péče a trpělivosti
  • tolerujte jeho nálady a změny v chování
Váš pes vám obětoval celý svůj život, snažte se mu za jeho věrnost a lásku co nejvíce zpříjemnit podzim jeho života, zaslouží si to. Žil svůj život jen pro vás, buďte s ním tedy až do té poslední bolestné chvíle, kdy jeho utrpení bude větší, než unese. Pokud budete s ním, bude i jeho odchod z tohoto světa snazší, je to vaše povinnost, i když je pro vás určitě velmi těžké přijmout fakt, že ztrácíte přítele. Vzpomínky na něj navždy zůstanou ve vašem srdci.

o tlapky

12. dubna 2009 v 9:47 Péče o psi
Na trhu je mnoho přípravků na ošetření popraskaných psích tlapek působením mrazu či již zmiňované soli a jiných posypů. K dostání jsou však i různé krémy, které slouží jako prevence a zanechávají na tlapkách ochranný film (např. krém na tlapky s včelím voskem). Zkuste se poptat chovatelů či v internetových diskuzích, jaké konkrétní přípravky na ochranu tlapek pejskaři používají a doporučili by vám je. Já zde bohužel konkrétní značky uvádět nemohu.
Na spodní straně tlapek se také musí čas od času prostříhat srst mezi polštářky, aby se na ni nechytaly nečistoty, kamínky a v zimě netvořily sněhové bambule. U některých plemen (pudl) se stříhá i srst mezi prsty. U většiny pejsků se potom srst na vrchní části tlapek vytvaruje dokulata, aby packy vypadaly upraveně. Dobrý psí kadeřník zná triky, jak pacičky ještě zkrášlit - srst na tlapkách potom vypadá bohatá a nadýchaná. Nejen majitelé výstavních psů ocení hezkou úpravu tlapek.
Pokud během venčení zpozorujete, že je pejsek neklidný a kouše si packu či pokulhává, ihned zkontrolujte, zda se mu do tlapky nezapíchl střep, trn či jiný ostrý předmět. Packy je vhodné kontrolovat po každém venčení, obzvláště pokud jste s pejskem absolvovali delší procházku v přírodě. Varovným signálem je také nadměrné olizování tlapky (v tomto případě se však může jednat o zlozvyk).
Péče o tlapky v zimě
Nezapomeňte, že v zimě je nutné také věnovat zvýšenou péči i psím tlapkám.
Solené silnice, velké teplotní změny na povrchu kůže, které jsou vyvolané přechodem z teplého prostředí na promrzlý chodník nebo do ledové kaše, mohou způsobit vážné kožní problémy.
Než se psem vyjdete ven, je vhodné namazat mu tlapky (musí být bez zranění) speciální mastí, lékařskou vazelínou nebo i indulonou. U psů, kterým prorůstá srst mezi prsty, je ideální ji vystříhat. Po návratu z procházky tlapy omýt vlažnou vodou, pečlivě vysušit a znovu ošetřit výživnou nebo zklidňující mastí (může být i kvalitní sádlo). Pokud má pes na tlapce zranění, můžete použít speciální "botičky" vhodné velikosti. Ty si můžete koupit u firem, které vyrábí potřeby pro závodníky se psím spřežením nebo si je ušít.

o chrup

12. dubna 2009 v 9:45 Péče o psi
Péče o chrup psa je velmi důležitá, můžete tak předejít předčasné ztrátě zubů.
U psů se nevyskytuje zubní kaz tak často, jak u lidí, ale mají větší sklon k zánětu dásní, který může způsobit, že zub nedrží v dásni pevně. Nejvíce náchylná k onemocněním chrupu jsou společenská plemena a psi, kteří jsou krmeni měkkou stravou. U psů, kteří jsou krmeni např. konzervovanou potravou, se častěji vyskytuje zubní kámen. Ve specializovaných prodejnách jsou k dostání různé žvýkačky, které zabraňují tvorbě zubního povlaku a zubního kamene. Na péči o chrup je zapotřebí psa navykat již od útlého štěněčího věku. Chrup kontrolujte svému psovi minimálně jednou za měsíc, a pokud objevíte zubní kámen, nechte jej veterinárním lékařem odstranit.
  • Čištění zubů:
  • k čištění používejte výhradně pomůcky, které jsou určeny pro psy
  • otevřete psovi tlamu zuby čistěte ze všech stran, nejvíce pozornosti věnujte okolí dásní, kde se vytváří zubní kámen
  • zpočátku k čištění můžete použít zubní kartáček, později vám možná bude lépe vyhovovat kartáček na prsty
  • zuby čistěte velmi opatrně
  • vyplachovat psovi tlamu není zapotřebí
  • pokud nemáte s čištěním zubů u psa žádné zkušenosti, obraťte se na veterinárního lékaře
  • na veterinárního lékaře se obraťte také v případě, že pes již trpí nějakým onemocněním chrupu, např. mu silně zapáchá z tlamy, nadprůměrně sliní nebo jste objevili zlomený zub

oči

12. dubna 2009 v 9:44 Péče o psi
Zvláštní péči o oči zasluhují krátkolebá plemena, jako je například mops, protože mají sklon k slzení očí. Také psům, kteří mají převislá spodní víčka, jako je baset či boxer, je nutné denně odstraňovat oční sekret. Oční koutky můžete otřít jemným, neparfémovaným ubrouskem nebo papírovým kapesníčkem, který navlhčíte borovou vodou. Očistěte psovi také okolí očí, protože zde ulpívají slzy a vytváří zde nehezké stopy.

staraní se o usi

12. dubna 2009 v 9:42 Péče o psi

Kontrolujte psovi pravidelně uši.
Podívejte se mu dovnitř, a pokud uvidíte větší množství ušního mazu, musíte je vyčistit. Největší péči potřebují plemena, která mají dlouhé, převislé uši. U těchto psů se vstup do zvukovodu snadno zanáší nečistotou, a stává se tak živnou půdou pro bakterie a plísně. K čištění nikdy nepoužívejte vatové tyčinky, mohly by psovi způsobit poranění. Uši čistěte vatovým tamponem nebo měkkým papírovým ubrouskem, na který nakapete dětský olejíček. Ve speciálních prodejnách nebo veterinárních ordinacích lze také koupit speciální přípravky pro čištění uší. Chloupky, které rostou uvnitř zvukovodu je nutné opatrně vystřihnout, odumřelé chlupy lze vytrhat prsty.

Kastrace

12. dubna 2009 v 9:40 Pejsci
Kastrace psů

Důvodem ke kastraci psa jsou nejčastěji zdravotní problémy (zvětšení prostaty, nádory varlat atd) Preventivně se ke kastraci přistupuje u agresivních či sexuálně hyperaktivních jedinců, případně u psů, u kterých je kastrace podmínkou jejich využití (jedná se především o asistenční a slepecké psy) Kastrace psa v dospělosti nemá na daného jedince žádný negativní vliv (pouze větší tendence k obezitě). Cena zákroku se pohybuje okolo 2.000kč v závislosti na velikosti psa.

Kastrace fen

Jedná se o preventivní zákrok (pokud se neprovádí jako terapeutický zákrok při léčbě nějakého onemocnění) při kterém se zamezuje fence v reprodukci. Puberta u fen nastupuje nejčastěji mezi 8.-12. měsícem života

V tomto období již může dojít k úspěšnému nakrytí, ale cílené připouštění by nemělo být dříve než na 2.-3.říji. Je proto důležité si předem důkladně rozmyslet, jestli budeme uvažovat o štěňatech či nikoliv, protože případná kastrace již do budoucna zcela znemožňuje obnovení reprodukční schopnosti. Feny, u kterých se se štěňaty nepočítá doporučujeme kastrovat ještě před první říjí a to především z toho důvodu, že tato časná kastrace je schopna eliminovat významným způsobem vznik nádorů mléčné žlázy v pozdějším věku. Po proběhlém hárání se již tento pozitivní efekt významně neuplatňuje. Sterilizace fen má vesměs pozitivní dopady a proto u jedinců, kteří se nebudou využívat na chov, je odbornou veřejností doporučována. Mezi kladné přínosy kastrace patří nemožnost nežádoucího zabřeznutí, prevence vzniku zánětů dělohy, falešné březosti a celé řady dalších nepříjemností. Z negativních dopadů je potřeba zmínit riziko tzv. močové inkontinece (samovolného úniku moči - především u velkých plemen psů). Případně vznik štěněčí srsti a větší tendence k obezitě. Tyto nepříjemnosti se ovšem vyskytují pouze sporadicky a neměly by být důvodem k zamítnutí kastrace.

Zákrok samotný opět probíhá v celkové anestezii, nejčastěji řezem ve střední části břicha. Při operaci se odstraňují vaječníky i s dělohou (tento postup jednoznačně preferujeme), případně pouze děloha či vaječníky (nedoporučujeme). Rekonvalescence probíhá u naprosté většiny pacientů bez komplikací, stehy se vyndávají zhruba 10 dní po operaci. Cena tohoto zákroku se v závislosti na velikosti feny pohybuje v rozmezí od 3.000kč do 5.000kč.